Letošní tábor našeho skautského oddílu proběhl již tradičně na Vojtěchovském tábořišti v druhé polovině července.
Jelikož již třetí rok máme tábor oddílový místo společného – střediskového, tak aby tábořiště nebylo poloprázdné, doplnil naše počty početný nový roverský kmen. Tábořiště tak rozhodně bylo dobře využito, díky početnému týmu vedoucích a roverů se nám podařilo zvládnout i spoustu práce, jako například výrobu tyčí na teepee.
V průběhu tábora jsme se snažili naučit účastníky (někdy i sebe) spoustu nových dovedností, posílit přátelství a týmového ducha v oddíle a neméně důležitou činností byla i příprava nových skautů na slib, který někteří na konci tábora slavnostně složili.
Celým táborem nás letos provedl příběh dvou pirátských kapitánů a z oddílu se tak na dva týdny stala pirátská posádka, která zažívala všechny radosti i strasti života na palubě pod černou vlajkou.
Na vahách osudu, u kterých jsme se každý večer scházeli, převážilo na konci tábora dobro. Posádka tak mohla být propuštěna ze služby pirátského kapitána a stát se na nějakou dobu zase obyčejnými skauty.
A jak na tábor vzpomíná jedna z účastnic?
Letošní tábor se nesl v pirátském duchu. První večer jsme šli menší stezku odvahy po tmě z tábora až k Vojtěchovskému rybníku a tam to celé začalo…slíbili jsme a podepsali vlastní krví, že kapitána a celou posádku nikdy nezradíme i kdyby šlo o život. Následoval krok do neznáma se zavázanýma očima, na projev naší oddanosti. Celých 14 dní jsme se věnovali životu pirátů, tomu kdo byl náš nový kapitán a proč byl tak zvláštní. Oba dva týmy si musely nacvičit scénku o tom jak to celé probíhalo. Týmy si vedly opravdu skvěle. Samozřejmě, že to nebylo jen o pirátech, ale také jsme prozkoumávali přírodu, trhali netýkavku a velkým zpestřením pro nás byla návštěva pánů z lesů ČR, kteří nás zasvětili do tajů lovu, lesů, zvěře a vlastně celé přírody. Na konci tábora posádka našla poklad který jsme si mezi sebou rozdělili. Poslední večer jsme si uspořádali menší večírek. Hrála bezva hudba, tančili jsme a vzhůru jsme byli až do pozdních hodin. Bylo to vážně boží a myslím si, že jsme si to všichni moc užili. Pro mě byl tábor navíc výjimečný tím, že jsem skládala skautský slib a proto vím, že ač nám každý tábor utkví v paměti, tak na ten letošní nezapomenu nikdy. Už teď se všichni těšíme na TÁBOR 2024.
Anděl
