Výprava za tajemstvím Moravského krasu proběhla ve dnech 21. – 23. 4. Základnou pro následný průzkum byla skautská klubovna střediska Fénix Blansko u nádrže Palava. Tématem této výpravy byl novinářský výzkum v krajině – postupné zaznamenávání informací, dat i dojmů z toho co vidíme, slyšíme, přečteme si na informačních tabulích po cestě a porovnáme to pak s tím co uvidíme v Domě přírody, který bude ve ¾ naší cesty. Ne každá skupina svůj úkol zvládla naplno a pohlceni okolní krásou nedali kluci a holky výslednému článku tolik kolik mohli. Skupina pojmenovaná Noviny z přírody však svůj úkol zvládla skvěle a jejich popis sobotního dne si můžete nyní přečíst:
Noviny z přírody
Padající voda i stromy. Procházíte nenarušeným smíšeným lesem. Můžeme pozorovat vývraty a zlomy stromů, které vznikly přirozeným působením větru. Nádherný dojem z nenarušené přírody plné stromů, kamenů porostlých mechem, drobných i větších rostlinek doplňuje říčka s nádhernými příjemně šumícími vodopády. Na naší cestě vystřídaly les mýtiny s popadanými stromy. Stále pokračujeme proti proudu říčky. Cesta vede podél nádrže Palava I. a rybníka, jehož název neznáme. Dorazili jsme do malé vesničky a naše cesta pokračuje dále do přírody. Po vystoupání kopce jsme došli do další vesničky. Odpočineme si a budeme pokračovat dál. Místy vyprahlá a místy blátivá cesta pokračovala a střídaly se louky a lesy. Potkali jsme i bažinu. Na další krátké zastávce jsme si na informační tabuli přečetli něco o hradu Blansek a pokračovali přímo k němu. . .
Hrad Blansek – Naše kroky nás zavedly na nádhernou velikou zříceninu hradu Blansek. Hrad založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku v druhé polovině 13. století (první zmínky pocházejí z roku 1275). Vystřídalo se na něm mnoho pánů, kterým byl udělen jako léno. V době husitských válek byl opěrným bodem Jana Železného v boji proti husitům. Pravděpodobně nebyl dobyt nebo poškozen jen tak, že se v něm stále dalo bydlet. Po válce zůstal ve vlastnictví Pavla z Miličína. Od roku 1461 je hrad uváděn jako pustý. . .
propast Macocha – Naše cesta se rozdělila, někteří pokračovali rovnou k jeskyni a my jsme si ještě udělali příjemnou zacházku k propasti Macocha, do které jsme nahlédli z vyhlídkových můstků. Následně jsme se občerstvili v místním občerstvení. Pokračovali jsme za zbytkem skupiny, která již vařila oběd u Domu přírody Moravského krasu. Po obědě jsme se podívali do expozice Domu přírody Moravského krasu, kde jsme se dozvěděli spoustu informací o vzniku jeskyní, krápníků, o různých druzích nerostů a hornin a také spoustu zajímavého o zdejší jedinečné přírodě. Nakonec jsme se podívali do jeskyně Koňská jáma, kde jsme si vyzkoušeli, jaké to je, pohybovat se v jeskyních a na co všechno dávat pozor a různé zajímavé fakty o jeskyních. Poté jsme již směřovali cestu zpět do klubovny. Šli jsme přes království bobrů, kde jsme si prohlédli následky jejich pilné práce. Je to obdivuhodné, co bobr dokáže. Pak už jsme šli přímo domů a ačkoliv síly už docházely a za každým posledním kopcem byl další poslední kopec a po posledních dvou kilometrech bylo řečeno že ještě dva do cíle, tak jsme zdárně dorazili. Všichni jsme si to moc užili.
