Rok se s rokem sešel a bystřičtí skauti a skautky opět vyrazili na svůj vlastní tábor, tentokrát dvoutýdenní. Letos nás čekala cesta po krajích ČR. Každý den jsme jeden z nich navštívili a vyzkoušeli, co je u nich typické.
Vysočina
Jak někteří správně uhodli včera večer u zahajovacího táboráku, prvním krajem je domovská Vysočina. Dopoledne jsme se rozdělili do tří družin, Bílá, Modrá a Červená. Poté nás čekal biatlon. Na kvalitních dřevěných lyžích jsme museli běžkovat krátkou trasu, kde jsme zhruba v půlce stříleli z luku na terč. Všichni závodníci dojeli zdárně až do cíle, i přes občasné poruchy lyží nebo “přezek“ (stahováků). Odpoledne byla hra UNESCO. Každý tým si vybral jednu z památek, která by podle něj měla být zapsána na seznam UNESCO. Poté jsme museli zařídit a vyplnit veškeré dokumenty, které ke tomu byly potřeba a zanést je příslušným pracovníkům. I přes mírnou počáteční zmatenost se nakonec všichni ve hře zorientovali a běhali od jedné instituce ke druhé. Večer jsme se sešli u ohně a hádali, jaký kraj navštívíme zítra.
Olomoucký
V pondělí jsme společně navštívili kraj Olomoucký. Dopoledne bylo připraveno šest stanovišť, za která jsme dostávali barevné papírky. Kdo měl papírek, mohl si vzít míček a pokusit se trefit do určeného místa. Pokud se mu to povedlo, vybral si barvu týmu, na kterou chtěl střílet. Nakonec vybral políčko z herního plánku pro hru lodí. Jakmile byla zničena celá loď, byl jeden člen družiny vyřazen. Odpoledne byla hra Hanácké strategie. Jelikož je Haná úrodná zemědělská oblast, zahráli jsme si na farmáře. Nejprve si každý tým našel svoji ideální plodinu a poté i ideální oblast pro její pěstování. Tak nám rostliny hezky rostly, prodávali jsme je a někteří i kradli sazenice jiným “farmám“. Během hry na nás čekalo i vyřešení různých situací, jako např. zalévání, nebo ochrana před chladem.
Karlovarský
Před námi je krásný den, který nám bohužel začal deštěm, a ten se držel skoro celé dopoledne. To nám ale vůbec nevadilo, v hangáru jsme si zahráli poněkud složitější, ale skvělou hru Investice. Celá hra spočívala v tom, že každá skupinka – stát – se snažila, aby měli co nejlepší hospodářskou úroveň. Odpoledne jsme společně navštívili filmový festival. Dokonce přijely i známé české hvězdy shlédnout naše pečlivě připravené scénky. Celkem se našeho festivalu zúčastnily tři snímky – A pak přišla láska, Za pár hodin zítra, Umělohmotná sémiotika. Večer nás čekala noční hra. Ocitli jsme se v zavaleném dole v Jáchymově. Vidět směl pouze jeden člen týmu a rádce to nebyl. Po cestě na nás bylo nastraženo i několik úkolů. Naštěstí se všichni včas dostali ven.
Ústecký
Dnes nás čekalo přesouvání samotného kostela! Protože pod městem Most bylo nalezeno uhlí, muselo se celé přestěhovat. A hlavně kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nejdříve jsme vyrobili jeho zmenšenou a u některých dost chabou napodobeninu z dřevěných koleček. Stavělo se na lehkou konstrukci, aby se mohl kostel lépe přenášet. Bohužel ne všem se ho podařilo bezpečně přenést. Odpolední program – Krásy Českého Švýcarska. Každý tým si připravil komentovanou prohlídku po okolí. Nebylo to ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ve skupince, kterou jsme provázeli, byl český, německý a hluchoněmý turista.
Liberecký
Dopoledne jsme sbírali brčky barevné papírky a přenášeli je do kruhu z lana, kde čekal jeden určený člen z každého týmu a nesl brčkem papírek dál. Procvičily jsme si naše plíce, protože foukat sklo, kterým je Liberec proslavený, není tak jednoduché. Později odpoledne se vyrazilo na výpravu. Zvlášť šli ti mladší – skauti a ti starší – budoucí roveři. Skauti se s některými svými vedoucími vydali přes Vojtěchov dál a dál, šli okolo lesního baru, vysílače a poklidným lesem. Roveři se vydali lesem se zastávkou u Rohatého stromu až na Metodku. Večer jsme si všichni užili a šli spát.
Zlínský
Z našich výprav jsme se vrátili tak akorát na oběd. Odpoledne nás čekala hra, ve které bylo úkolem vzít z tábora určité věci, na kterých byl nalepen oranžový papírek. Týmy byli v lese a všichni se snažili odnést ty věci z tábora do lesa, aniž by je vedoucí viděli. Každá věc byla za určitý počet bodů. Pokud nás vedoucí viděli, řekli naše jméno a my jsme se šli napsat na nástěnku. Po vypršení časového limitu se spočítali body za ukradené věci a odečetly se za počet úmrtí v týmu.
Pardubický
V sobotu na nás čekal Pardubický kraj a s ním i legendární žokej Váňa. Během dopoledních hodin jsme vyráběli koně z přírodních materiálů a odpoledne nadešel čas na Velkou Pardubickou! Z každého týmu závodil vždy jeden v jednom kole. Běželi jsme do lesa, kde byly připraveny různé překážky. Po tomto závodě proběhl hromadný start nahlášených závodníků a nakonec i závod vedoucích. V kategorii mužské zvítězil Jony, v kategorii dámské Baruš A., v hromadném závodě Blahy a v závodě vedoucích Marťas.
Plzeňský
Ráno jsme se probudili bez klasického zvonění zvonu! Zjistili jsme, že nám ho ukradli Zuberáci, které naše středisko okradlo dlouho zpátky, přesněji řečeno před 10 lety. Nechali nám na nástěnce vzkaz s výkupným, které musíme do nadcházejícího úplňku sehnat. Dopoledne nás čekaly hry plné piva, které je pro Plzeň tak typické. První hra vyvalte sudy. Nejprve jsme pomocí trochu vylepšené hry lodě dostali sudy ze sklepa ven. Potom si jeden člen týmu vlezl do “bumperu“ a musel projet překážkovou dráhu. Po určité trase se musela vyměnit náplň v sudu, to aby se všem udělalo stejně blbě. Všechny sud bezpečně dorazily do hospody i přes ochmelku, který se nás snažil chytit. Odpoledne jsme si pro změnu to pivo zkusili rovnou uvařit. Na naši porotu čekaly skvělé příchutě, jako například borůvková, borůvková, nebo borůvková! Velké díky patří porotě za ochutnání všech druhů piva, které jsme dohromady uvařili.
Praha
V Praze se spěchá, a tak jenom krátce! Vzbudili nás okolo půlnoci, abychom to vůbec stihli. Proběhl plnohodnotný den, s rozcvičkou, nástupem, snídaní, obědem, večeří i programem. “Dopoledne“ nás čekaly přijímačky na vysokou v podobě různě obtížných příkladů. “Odpolední“ hra – Napříč Prahou přes tři jezy aneb jízda na raftu na rybníku. Poté nástup a honem zase spát.
Jihomoravský
Dnes jsme se ocitli v Jihomoravském kraji, ale den byl zahájen nákupem výkupného v Lísku. Snaha byla, ale všechno se tak jednoduše sehnat nedalo. Když jsme se vrátili zpátky, bylo potřeba pomoci v nemocnici sv. Anny s krevní transfuzí. Pomocí injekčních stříkaček jsme přenášeli krev – tekutiny ve čtyřech různých barvách – a odnášeli je urychleně do nemocnice. Po cestě mohla být krev nakažena nejrůznějšími nemocemi, vedoucí nás chytali. Odpoledne tu řádil hurikán a bylo potřeba se postarat o všechny zraněné. Všechny týmy se snažili, jak jen mohly, aby zraněné dobře ošetřily, ale ne všem se zadařilo…
Jihočeský
Dnešní den byl zahájen trochu neobvykle a brzo. Děti se totiž ztratily a vedoucí se museli rozdělit, aby je všechny našly. Někdo by otráven skrytý v lese, někdo vylezlý na stromě, někdo zraněný, někdo na raftu na rybníku a další různě. Naštěstí se našim skvělým vedoucím podařilo všechny bezpečně najít. Dopoledne jsme zkoušeli výlov ryb z rybníka. Po nasednutí do raftu a popadnutí lakrosek hurá na lov šišek! Teda ryb… Odpoledne nás čekal nebodovaný program. Kuchání, připravování a pečení pstruha. Ne všichni se zúčastnili, protože to není pro každého. Téměř všem se ryba povedla. Až na toho jednoho, kterému ten pstruh spadnul do ohně.
Královéhradecký
Nejprve jsme navštívili safari v Hradci Králové! Čekalo nás několik úkolů spojených se zvířaty. Krmení žirafy (strefování frisbee do provázku na stromě), krmení krokodýlů (trakař a následné popadnutí svačiny), svolání smečky hyen (svolání týmu), pozorování zvířat dalekohledem (hledání dalekohledem různě rozmístěných předmětů), krmení zvěře (přenášení kamínků za 30 vteřin), a focení zebry (kreslení za 20 vteřin). Odpoledne jsme zdolávali lanové překážky a poté pomocí jiných lan vytahovaly členy našich týmů nahoru. Později večer jsme odnášeli již zkompletované výkupné, kvůli kterému jsme museli splnit pár úkolů zadaných od vedoucích, Zuberákům. Konečně jsme tedy dostali zpátky svůj zvon. Potom už nám nic nebránilo slavnostně zazvonit.
Středočeský
Dopoledne nás čekala noc na Karlštejně. Každý tým měl jedno ohraničené pole, svůj hrad. Dále si každý tým určil dvě královny a velitele stráží. Úkolem královny bylo vniknout na cizí hrad a donést tam svíčku. Cestou je mohl prohledat velitel stráží. Odpoledne probíhala příprava slibového ohně, které se nám i přes počáteční nezdařilost povedla, stejně jako lilie. Letos jsme mezi sebe přijali čtyři nové skauty – Lůcu Švecovou, Káťu Sobotkovou, Pepu Ťupu a Pepu Krytináře.
Moravskoslezský
Nejdříve jsme se zúčastnili tzv. Beskydské 7. Naším úkolem bylo dostat se (ideálně mezi prvními) na sedm určených míst v okolí. Zde jsme si vzali buď modrý tatabín, růžový tatabín, nebo kamínek, podle toho, v jakém pořadí daný tým na místo dorazil. Začínalo se v táboře, kde se taky končilo. Týmy si mohli vybrat, na která místa budou pokračovat. Rychtářův kopec, Šeredky, Vojtěchovský kopec, lesní vyvýšenina, vyhlídkové místo a Sokolák. Odpoledne nás čekalo Valašské nářečí, kde jsme se snažili přiřadit “naše“ slova k těm z Ostravy. Poté jsme se vrhli hledat poklad podle indicií získaných za vyhrané kraje. Na večerním nástupu byl také vyhlášen vítěz CTH – tým červených! A hurá užít si poslední večer s diskotékou!
V sobotu jsme se rozloučili s táborem, kamarády, vedoucími a skvěle stráveným časem. Těšíme se na příští rok a dalších 14 dní v přírodě se skauty!
