Letošní rok ve dnech 3.-10. července proběhl vůbec první samostatný tábor skautského oddílu Histerol. Táborníci tedy byli poprvé odkázáni pouze sami na sebe a nemohli se spoléhat na pomoc svých mladších soukmenovců. Aby byla jejich cesta zajímavější, byli jmenováni posádkou Nautilus, jejímž cílem bylo pomocí deníku vystopovat a zachránit Hodora – cestovatele v čase a prostoru – který uvízl někde v minulosti. Posádka tedy musela zprovoznit rozbitý stroj, který po sobě Hodor zanechal, a vydat se v jeho šlépějích. Kromě toho však také musela napravit škody, které pošetilý Hodor v historii napáchal.
První cestou do minulosti se stala návštěva Ernesta Thompsona Setona, kterého táborníci museli naučit, jak správně tábořit, neboť Hodor, který to měl udělat, se na Ernesta vykašlal a nenaučil jej vůbec nic přínosného. Skauti mu tedy vysvětlili, jak se v přírodě správně chovat, jak nakládat s odpadky a neopomněli ani další důležité věci.
Druhým výletem se staly Spojené státy americké v době svého vzniku. Hodorovou zásluhou se tam kromě demokracie rozmohla i totalita a posádka Nautilus musela opět zakročit, aby situaci napravila. Poté se táborníci odebrali k rybníku, kde se mohli po náročném úkolu osvěžit ve vodě nebo se svézt na lodi.
Ani dalšího dne si posádka příliš neoddychla, neboť ji čekala návštěva starověkého Řecka. Zde se Hodor zasloužil o prosazení názoru „kvantita je přednější než kvalita,“ načež se z dávných dob nedochovaly tak okázalé památky, jako známe dnes. Skauti tedy museli vysvětlit mistrům v Athénské škole, že to, co je naučil popletený cestovatel, není k ničemu a že se mají raději řídit svými předchozími postupy. Aby toho nebylo málo, ještě tentýž večer se mezi vedení posádky dostal mutagenní virus, jenž zapříčinil, že se z vedoucích stali Nagarové – nestvůry, jejichž cílem bylo zmařit misi. Základna byla v nebezpečí a táborníkům nezbylo nic jiného, než virus vymýtit a pomoci vedoucím, aby se vrátili zpátky do své původní podoby.
Dalšího dne se posádka vypravila pro změnu do budoucnosti, kde v důsledku občanské války vypukla morová epidemie. Hodor samozřejmě zkazil, co se dalo, a rozšířil nákazu i na sousední ostrov. Táborníci tedy museli situaci napravit a pomoci obětem neštěstí opět se vrátit k normálnímu životu.
Předposlední cesta časem vedla na ostrov Brownsea, kde probíhal první skautský tábor. Zdejší osazenstvo se k sobě neumělo příliš chovat a skauti jim museli poradit, jak by jako členové skautského hnutí měli fungovat a čím se řídit. Mimoto jim pomohli se sestavením skautského zákona, aby se táborníci na ostrově Brownsea měli od čeho odrazit. Poté se posádka odebrala uctít památku padlých skautů k mohyle Ivančeně, kde načerpali pár znalostí ohledně její historie a vzniku. Během dne byl Nautilus obohacen o několik dalších členů, kteří se přijeli podívat na zlatý hřeb tábora – skautský slib. Po večeru plném posvátné atmosféry a kytarových strun však přišla nelítostná bouře, která vyplavila tee-pee.
Poslední táborový den se nesl v duchu Velké francouzské revoluce, kde táborníci napravovali Hodorův neefektivní systém měr a vah. A konečně se setkali i se samotným Hodorem, kterého ovšem museli na poslední chvíli zachránit z popraviště, neboť jej spravedlnost konečně dostihla a on byl za všechny své prohřešky odsouzen k smrti. Nakonec však všechno dobře dopadlo a posádka Nautilus pomateného nešťastníka dostala živého a zdravého zpátky domů.
Příštího rána se vydali domů i samotní táborníci, neboť již dosáhli cíle své cesty.
