Tábor O bozích a lidech 2019 – Skaut Bystřice nad Pernštejnem

Začaly prázdniny a s nimi zároveň také skončily pravidelné schůzky oddílů. Nebyl však důvod si zoufat, protože vyvrcholení roku, každoroční letní skautský tábor, teprve začal. Fronta rodičů u skautské klubovny znamená posledních pár okamžiků před odjezdem. Jenom odevzdat povinnou dokumentaci a tradá směr Vojtěchov.

První den se zpravidla nese v duchu ubytování, rozdělení do družin a zahajovacího táboráku s opékáním buřtů k večeři. Bez tohoto rituálu si snad už nikdo z nás nedokáže začátek tábora představit. Letošní CTH (celotáborová hra) měla téma O bozích a lidech. Zkráceně se jednalo o to, že velký Bůh Óm se rozhněval na lidi, protože nedokáží spolupracovat, neumějí k sobě být kamarádští a neumí si pomáhat. Úkolem našich družinek bylo dokázat, že tomu tak není. Během 14 dnů strávených na táboře si měly naklonit přízeň malých bohů, což je mělo uchránit před nepřízní velkého Óma. Táborníci museli prokázat své znalosti z oblastí skautské historie, skautských a zálesáckých dovedností, zdravovědy, prokázat odvahu, trpělivost a také, že umí držet slovo.

Již Jan Ámos Komenský propagoval výuku formou “Škola hrou” a my se snažíme v tomto duchu pokračovat. Nejlépe si člověk něco zapamatuje, když si informaci spojí s nějakým zážitkem. Proto také vytváříme každý rok příběh celotáborové hry a jednotlivé znalosti a dovednosti získané během roku na schůzkách prověřujeme právě prostřednictvím her a různých úkolů. Někdy se však stane, že ne všichni se s daným úkolem dokáží vypořádat. Největší mezery jsme letos objevili v práci s mapou, buzolou a GPS. Naplánovali jsme tedy družinám trasu dlouhou cca 8 km, kde od jednoho stanoviště k druhému museli najít cestu pomocí GPS nebo buzoly. A tak se stalo, že jedna z družin nakonec ušla 11,5 km namísto 8.

Jelikož jsme téma zaměřili na bohy a bohové mají velmi blízko k nebi, začlenili jsme do programu také povídání o hvězdách a planetách. Amazoňan si připravil krásné povídání doplněné pozorováním planet Jupiter a Saturn hvězdářskými dalekohledy. Druhý týden jsme také sledovali částečné zatmění Měsíce v úplňku. Jedna z nočních her pak byla také zaměřena na hvězdy. Úkolem každého člena družiny bylo zapamatovat jedno souhvězdí ze zapálených svíček a následně jej přenést na povoskovaný papír přelitý tuší. A samozřejmě nechyběly ranní rozcvičky, posilující tělo i ducha, obzvlášť když se uskutečnily ve vodě.

V dalších hrách jsme prověřovali například to, jak umí táborníci uzly, zda umí rozdělat oheň nebo něco dobrého uvařit. Vedoucí např. ochutnali česnečku či gulášovku. Tady máme ještě co zlepšovat, ale úspěchem bylo, že se družinám povedlo rozdělat oheň, oloupat a nakrájet brambory a polévku připravit. I když první polovinu tábora nepanovalo zrovna typicky letní počasí, i tak jsme se pravidelně chodili vykoupat do nedalekého rybníka. Druhý týden už jsme u vody trávili velkou část dne. Měli jsme obavy, že slibový oheň přeruší déšť, ale naštěstí nakonec slavnostní obřad proběhl podle plánu. A to i za účasti nejstaršího člena našeho střediska, Jana Pavláska – Songa.

Noční hlídky ne vždy prováděly kontrolu tábořiště zodpovědně, a tak se stalo, že nás ke konci tábora vykradli. Ztratilo se srdce zvonu, hodiny, vlajka a sekera. Po táboře se pak objevovaly zprávy, které nás naváděly na místa, kde jsme mohli ztracené věci najít. Naštěstí se vše našlo, ale všichni si uvědomili, že hlídání tábora je důležité. Poslední táborový pátek se konal již tradiční táborový triatlon s názvem Iron Scout, letos s velmi hojnou účastí. Kombinaci plavání, jízdy na kole a běhu se pokouší každý rok co nejrychleji zvládnout zástupci všech kategorií od vlčat a světlušek, přes skauty a skautky po královskou kategorii roverů a rangers.

V sobotu nás Paní Doktor naučila novou píseň o mamutech, kterou jsme vzdali dík tomu našemu Mamutovi, který se celý tábor staral o to, abychom měli co jíst, neboť dělal zásobovače. Poslední sobotu však mamut zmizel. Naši táborníci zrovna nehýřili aktivitou, aby Mamuta našli, a tak jsme je museli trošku popostrčit. Nakonec mamuta našli u smírčího kamene u Pytláka a kupodivu v jeho blízkosti objevili také poklad, odměnu za celotáborovou hru pro družiny.