V úterý jsme se se skauty vydali vlakem do Prahy. Cesta rychle ubíhala, ale přestupovat s tolika věcma bylo namáhavé. Na pražském nádraží se k nám konečně připojil zbytek, co přijel z Pardubic. Nastal problém. Nemohli jsme se dovolat skautce, která nám měla předat klíče od jejich klubovny a dovést nás tam, tak jsme tam zvědaví čekali. Nakonec nás zavedla k paneláku v rekonstrukci a k malé útulné klubovně. Hned vedle bylo super hřiště, kde jsme strávili zbytek večera. Před spaním jsme si ještě drbali navzájem záda a šlo se celkem brzy spát, abychom se následující den stihli včas sbalit a zapsat se na startu akce Tři jezy.
Milan půjčil dva rafty a já si s bráchou nafoukla baraku. Všude byla spousta lodí, nejčastěji rafty, baraky a pálavy, ale zahlédli jsme i laminátky. Později jsme se dověděli, že tam bylo rekordních 1533 lodí. Každý si musel na loď nalepit samolepku, která sice byla ještě z roku 2013, ale líbila se nám. U jezů se to hodně houfovalo a všichni se strkali. Nikdo z naší posádky se nevyklopil na žádným z jezů, což byl pro nás velký úspěch. Projíždělo se i pod Karlovým mostem, kde byla perfektní ozvěna.
Po zakotvení se vrátili lodě a my se museli vrátit do klubovny pro věci. Vyrazili jsme s velkou časovou rezervou na nádraží, protože nám všem po takovém výkonu vyhládlo. Postupně se naše skupina začala rozpadat. Prvně se odpojili Víťa s Jíťou, kteří se vraceli do Pardubic a později nás opustil i Milan, který tam zůstal. Tak jsme nastoupili do vlaku a doufali, že se neztratíme a kdyby tak alespoň ať nemusíme jít další den do školy. Nakonec si nás živé a zdravé na nádraží v Bystřici odváželi rodiče a do školy jsme stejně museli.
Bylo super vyzkoušet si úplně jinou výpravu, než všechny ostatní. Pro některé to byl možná první zážitek na lodích a pro mě první splutí pořádného jezu na kormidle. Mohlo by být takových výprav víc.
