V říjnu jsme se se Světluškami rozhodli vyrazit prozkoumat krásy Tišnova, který je od nás sice kousek, ale zatím jsme tam na výpravě nebyli. Tato výprava byla v mnoha věcech rekordní. Zejména pak v tom, že se na ní sešlo 25 Světlušek, což se nám ještě nikdy nestalo.
Vyrazili jsme v pátek vlakem s veškerým potřebným vybavením, což byla hlavně pro nováčky určitě velká výzva. Klubovna Tišnovských skautů je naštěstí kousek od zastávky vlaku, takže jsme se nemuseli trmácet v tomto počtu s krosnami daleko. Po příchodu na klubovnu část Světlušek vyrazilo na nákup jídla podle stanoveného seznamu a zbytek mezitím hrál hry s rádci venku. Pak už byl pomalu čas jít spát, abychom nabrali energii na sobotní dobrodružství.
V sobotu po snídani jsme pobalili batůžky, rozdali si nákup a rozdělili se do dvou skupin. Každá skupina dostala mapu s itinerářem, buzolu a svého vedoucího, a mohli jsme vyrazit. Počasí nebylo zrovna nejkrásnější, ale nešlo o nic, co by Světluškám dobrodružství překazilo. Po cestě ke společnému cíli jsme se mimo jiné věnovali i poznávání stromů. A co že bylo naším cílem? Samozřejmě rozhledna Klucanina, ze které bývá vidět opravdu daleko. To ale bohužel kvůli počasí moc nebylo, i tak ale byl výstup na ni přínosný, protože někteří zde pracovali na překonávání svého strachu z výšek. Na správné výpravě nesmí samozřejmě chybět ani vaření venku. Proto měly Světlušky za úkol vybrat vhodné místo pro ohniště, vymyslet závěs na kotlík a uvařit gulášovku. Jedna skupina vytvořila trojnožku, ta druhá pak pícku z kamenů. Obě skupiny si vedly až nad očekávání skvěle a za chvíli už se všichni olizovali až za ušima. Protože co si Světlušky samy uvaří, to jim samozřejmě chutná nejvíc. Vaření jsme zakončili sladkou tečkou v podobě opékání Marshmallow. Po cestě zpátky jsme objevili hřiště, na kterém jsme vybili přebytečnou energii.
Po návratu na klubovnu jsme všichni vyrazili do Alberta, kde měly Světlušky možnost koupit si nějakou drobnou sladkost. Také bylo potřeba nakoupit na večeři, která se rychle blížila. V klubovně jsme se pak vrhli na vaření rizota, na čemž se Světlušky podílely krájením cibule a okurek a strouháním sýra. Zatímco vedoucí vařili rizoto, Světlušky měly ve třech týmech za úkol nacvičit scénku, ve které se muselo objevit 30 slov, která od nás dostaly zadané. Po večeři i vedoucí natrénovali scénku, která obsahovala 30 slov od Světlušek. Večer byl tedy zakončen divadlem na venkovním dvoře Tišnovské klubovny a musím říct, že jsme objevili spoustu hereckých talentů! A už byl zase čas jít spát, protože nás čekal program ještě i v neděli.
Po snídani jsme vyrazili tentokrát na vrchol Květnice, na kterém je možnost vidět ametysty. To se Světluškám opravdu líbilo, a tak strávily čas pátráním po těchto krásných kamenech. Zpátky na klubovně už nás čekal jen oběd, rychlý úklid a balení. Na závěr musím říct, že jsme hrdí na naše holky, které tak krásně přijaly nováčky mezi sebe a celou akci jim pomáhaly, takže vedoucí to měli téměř bez starostí. Hrdí jsme ovšem taky na nové Světlušky, které první pořádnou výpravu zvládly bez větších problémů!
