Rok se s rokem sešel a znovu přišel zlatý hřeb naší skautské činnosti. Na letní tábor se celý rok netěší pouze děti, ale i vedoucí. Tábor je prakticky jedinou příležitostí, kdy se sejde celé středisko a vždy si společně užijeme báječných čtrnáct dní v nádherné přírodě u Vojtěchova. Tentokrát se nejen světlušky, vlčata a skauti dozvěděli něco o době minulé ve spojitosti se skautingem, celý tábor jsme se vydávali v rámci celotáborové hry po stopách skautingu. I přes přísná hygienická pravidla jsme se tak společně vydali proti proudu času.
Zábavnou formou se kluci a holky dozvěděli o historii skautingu, na jakých principech je postaven, jak vznikal ve světě i u nás, kdy a kolikrát byl v Československu zakázán, jak se čeští skauti zapojili do odboje za zachování demokracie a mnoho dalšího. Častokrát se děti vžívaly nejen do doby, ale i do reálných postav, které skauting zosobňují. Účastníci bránili svoji pevnost stejně jako zakladatel skautingu Lord Baden-Powell, roznášeli poštu z pověření T. G. Masaryka při vzniku republiky, účastnili se 1. celosvětového jamboree v Londýně, při noční hře se vydali do uzavřené vodárenské věže pro kroniku jako Jaroslav Foglar a jeho oddíl Dvojka za Druhé světové války a účastnili se 1. Svojsíkova závodu v roce 1946. Na každou hru si pak nosili naši táborníci originální dřevěnou placku, kam si vypálili svůj symbol. O tom, že skauting je i o tvůrčí činnosti, se táborníci přesvědčili při budování miniatur skautského srubu Pod horou či vázané mohyly, která musela unést 3 členy družiny.K tomu všemu děti měly možnost zjistit, jak přežít v přírodě, jak zapálit oheň, jak pracovat se dřevem, jak předpovědět počasí bez moderních technologií, jak se orientovat v mapě a dorozumívat se beze slov.
Všechny nově nabyté dovednosti si vyzkoušely v každodenním programu, ale zajisté je využijí i v budoucím životě. Nechyběly zajímavé noční hry, jako už zmíněné vynášení kroniky z labyrintu vodárenské věže, kde si všichni ověřili, jak náročné je pohybovat se bez světla ve tmě a v neznámém terénu. I přes počáteční chladné dny jsme se dostali k rybníku, kde jsme si opět užili spoustu zábavy při plavání, rozcvičce, jízdě na raftu či hrách. Někteří zdokonalili své plavecké dovednosti, jiní zjistili, že ovládat raft není tak jednoduché jak na první pohled vypadá.
Nejen zábava je součástí našeho programu, všichni se podle svých možností a schopností zapojujeme do každodenní činností, a to i děti. Příprava dřeva, úklid stanů nebo škrábání brambor již našim mladým táborníkům není cizí. Doplňkovou činností, do níž se zapojil celý tábor, bylo vyřezávání totemu, na který jsme opravdu pyšní a který na Vojtěchově vydrží snad co nejdelší dobu. Každý oddíl našeho střediska má na totemu vyobrazen svůj originální symbol a je hezké vidět radost všech účastníků nad odvedenou prací.
Letošní tábor byl jiný i z toho pohledu, že každý účastník měl možnost získat téměř každý den zajímavou a originální odměnu. Ať už šlo o historický skautský šátek, signalizační píšťalku, knížku od Jaroslava Foglara či unikátní nášivku 1. skautského jamboree, tak šlo o ocenění píle, odhodlání a připravenosti. Zajímavé byly i družinové odměny, kdy nejúspěšnější družiny daného dne získaly možnost noční jízdy na raftu, přespání pod širákem s oblíbeným vedoucím či zvěčnění na zdi srubu. Závěrečnou odměnou pro všechny pozorné táborníky, kteří si střežili svoji dřevěnou placku, byl plechový hrnek, ozdobený táborovým logem.
Poslední táborový den se nesl ve znamení slibového ohně, nejslavnostnější chvíle pro nás všechny. Kolem jednoho ohně se nás sešlo téměř jedno sto a společně jsme do svého kruhu přijali další bratry a sestry z řad benjamínků, světlušek, vlčat, skautů i dospělých činovníků.
Nyní už je na našem tábořišti další skautské středisko, ale my všichni jsme tam v myšlenkách zůstali. Stále se vracíme k těm nabitým čtrnácti dnům, kdy jsme se odpoutali od každodenního stereotypu, elektřiny a internetu, kdy jsme i přes únavu užívali každý moment v přírodě a navzájem se od sebe učili spoustu nového. Přiznejme si, že některým tábor bude ještě chvíli připomínat i nějaké to kilečko navíc, protože nikde nechutná jídlo tak dobře jako právě na našem táboře ve Vojtěchově.
Za celé středisko děkuji všem účastníkům tábora a už nyní se těšíme na další skautský rok. Tak v září ahoj.
Celé táborové fotoalbum najdete zde