Doufám, že z Jizerek uděláme pravidelnou zastávku pro celé středisko KLEN Bystřice nad Pernštejnem. Možná se právě ptáte “proč jako” ? ….protože… Březový kmen, chcete-li “TI STARŠÍ” 😉 vyrazili na Horskou základnu Desná, kousek od vodní nádrže Souš. A řeknu vám jedním slovem …. PARÁDA !
Složení…Verunka, Šušu, Upír, Pepa S., Pepa D., Tom. Od soboty večera se přidali ještě Peťa, Špenát a Michal.
Po příjezdu na základnu kolem osmé hodiny večerní, přivítání a seznámení s úžasným prostorem pro pobyt, vyhřívanou podlahou v koupelně, elektronickým zabezpečovacím systémem, myčkou v kuchyni a mnoha dalšími vychytávkami…..jsme vrátili spadený brady z té parády a našli místečka na spaní.
V přízemí, ve společenské místnosti se už chystala večeře formou švédského stolu. Poslední přeživší plech tvarohových buchet, bábovka, sýry, olivy, rajčátka a další dobroty snad neubývaly. Večer pokračoval trošku vážněji když Upír uspořádal “týmovou hru”, ze které vzešlo ponaučení … VÍC HLAV VÍC VÍ aneb KAŽDÝ NÁPAD JE BEZVA. Pak už probíhala volná zábava v pojetí smíchu a radostí do sytosti nad deskovou hrou.
Na druhý den v ‘brzkých’ hodinách dopoledních, po vydatné snídani – pro někoho vydatných snídaních o několika chodech – jsme stanovili denní plán. Team 1 – P.T.U. ( Pepa, Tom, Upír ) zahájili operaci s krycím názvem “Bajkeři”. Pro mě ( Tom ) to byla cesta do neznáma ale ve zkratce…Knajpa, Bílý Potok, Smrk, …báječná cesta s nekončícími výšlapy, paradní dlouhý a rychlý sjezdy, nádherný výhledy nejen na rozhledně, vynikající oběd a návrat na základnu. Bilance: ujetých 67,5 km, několikrát lepená duše, lehce naražená brada a ohnutý sedlo 😂. Ale velká spokojenost na líci. Nemůžu nezmínit Pepovo heslo – to když už jsem vážně nedával kopce️ – “ Zaber, co si nevyšlápneš, to si nesjedeš “ 😉😀
Team 2 – V.Š.P. ( Verča, Šušu, Pepa S. ), vyrazil rychlostí horského zurčícího potoku ( zkrátka střídavě běželi a šli – pozn.autora ) vřesem a lesem, cestou, necestou, víc nahoru než dolů, aby předstihl první tým a mohl držet místo na horské chatě Smědava. Zde byl totiž bod setkání… a řeknu vám… stálo to za to. Zchladili jsme hrdla, lehce poobědvali abychom se opět záhy všichni vydali směrem k základně.Kolem šesté hodiny večerní návrat, shledání a přípravy na večerní opékání. O něco málo později se přidali i Špenát a Peťa s Michalem.
V neděli dopoledne si pak bajkeři obohaceni o dva závodníky ještě ‘stříhli’ pár kilometrů na zahřátí, aby po rychlém obědě vyrazili k domovům. Sečteno, podtrženo….. SUPER VÍKEND a jen doufám, že rychle uteče čas a my se vrátíme poznávat zase nové a nepoznané místa Jizerskych hor 😉.
Díky všem ! 👍✌