O poklad pánů z Pernštejna 2013

…..temným hvozdem uháněl jezdec na koni. Měsíc svítil na noční obloze a na protějším kopci ozařoval siluetu hradu. Poselství, které jezdec nesl, bylo velmi důležité. Tak důležité, že neváhal opustit bezpečí hradu a vydat se na stezku plnou zákeřných loupežníků. Svist šípů prolétnuvších za ním nasvědčoval, že své poselství nesmí vyzradit……

Tak znělo motto střediskové akce, která navazovala na tradiční Pochod po 3 hradech. Po dlouhé době jsme se rozhodli, že tuto akci oprášíme, dáme jí nový dobrodružnější kabát a tak se zrodil družinový závod O POKLAD PÁNŮ Z PERNŠTEJNA. Rozeslali jsme pozvánky a v sobotu 15.6.2013 se před klubovnou na Lužánkách shromáždil početný houf bojovníků, rozhodnutých za každou cenu pomoci Vracenovi z Pernštejna dobýt zpět hrad Zubštejn. To však ještě netušili, co je čeká. Každá družina obdržela mapu se zakreslenými stanovišti a svého průvodce. Vše další již bylo v rukou členů družiny. Jako první měly družiny za úkol nalézt na Medvědí skále části erbu svého rodu, poskládat jej a následně namalovat na vlajku. Již hledání byl urputný boj s časem, která že družina bude ta nejrychlejší. Nakonec však všechny družiny úkol zvládly a mohly se vydat k dalšímu stanovišti na Sluneční skále, kde musely přes težké močálové pole dojít až k místu, kde se nacházel první klíč k pokladu. Družiny dlouho neotálely a svůj klíč rychle v smrtelném bludišti mokřadů řeky Bystřice našly. Následovalo přenášení vody v děravých vědrech a střelba prakem do nafouknutých balonků s vodou, aby družiny získaly dostatek vody k napuštění nádoby s tajnou zašifrovanou zprávou.

Její význam byl družinám utajen až do doby, než se na hradě Aušperk pomocí důmyslného kladkostroje dostaly k překladu. Nebylo to však zadarmo. Jeden člen družiny měl zavázané oči a zbytek ho vytáhl pomocí kladky a lana na strom, kde musel poslepu najít zprávu. Ta byla navíc napsána neviditelným písmem, které bylo možné zviditelnit pouze nad ohněm. I s tímto si nakonec družiny poradily a čekal je lanový přechod rozbouřené řeky. Čím blíže byly hradu, tíž težší úkoly museli bojovníci a bojovnice zdolávat. Jedním z nepříjemných úkolů byla obratnostní jízda na válečném oři (kole), nebo běh v plné zbroji. Ovšem zdaleka nejtěžší úkol čekal na družiny v hradních katakombách. Ti starší museli nástrahy hradního sklepení projít poslepu a věru snadné to nebylo. Lanové překážky vyžadovaly cit, obratnost a mrštnost. Mladší sice neměli oči zavřené, ale o to težší pro ně některé překážky byly. Když už se zdálo že hrad bude dobyt lstí, vynořili se na hradbách ozbrojení obránci a bylo jasné, že bez boje se hradu nelze zmocnit. Nejprve se o urovnání sporu pokoušeli udatní Rytíři Země zubra ovšem co čert nechtěl, oba se v souboji smrtelně zabili takže nakonec přeci jen na hradě Zubštejn propukla bitva.

Prostí obyvatelé a návštevníci pro jistotu vzali nohy na ramena a utíkali sic jim síly stačily, neb z mohutného ryku a bojových chorálů šel strach. Obě bojující strany se do sebe pustily hlava nehlava a papírové koule létaly vzduchem. Obráncům se dařilo likvidovat smělé výpady chrabrých rytířů a už už to vypadalo, že Pernštejnové svůj hrad od podlých templářů nezískají. Hrstka udatných však nakonec přemohla i posledního a nejobávanějšího obránce hradu, samotného uchvatitele hradu a psance Vraňka z Obřan. A tak nad hradem opět zavlála rodová vlajka Pernštejnů. Bylo však ještě nutné najít poklad a jelikož už nebylo žádného živého obránce, musely družiny pečlivě prohledat celý hrad. To se nakonec povedlo a tak se každý mohl těšit na pamětní placku a sladkou odměnu.

Následovaly různé rytířské souboje ve střelbě z luku, praku či kopí. Hrál se lakros a večer nesmělo chybět opékání masa a zpívání u ohně. Kastelán hradu Fred měl připravené povídání o historii hradu opepřené o strašidelné historky, takže když se sešeřilo a přišla na řadu stezka odvahy, pramálo bojovníkům se chtělo na hrad. Úkolem bylo dojít do hradní věže, sdělit rodové heslo Pernštejnů a podepsat se do kroniky hradu, která bude navždy na hrdinné bojovníky vzpomínat.

V noci vyhnal smělé bojovníky spící pod širákem do rytířského stanu déšť, nicméně ráno již bylo hezky. Uklidil se celý hrad od odpadků a celá akce se pomalu chýlila ke konci. Vše se vydařilo a pro další rok bude určitě nachystaný poutavý program, který doufáme přiláká o něco více účastníků