Druhá výprava Dvojky v letošním roce se konala v termínu 18. – 19. 10. a opět stála za to. Sešli jsme se na nádraží v Bystřici nad Pernštejnem v 17.00.
Celkem nás bylo 24 Vlčat a 5 vedoucích, což je skutečně velká smečka. Nejprve jsme zkontrolovali způsob sbalení na výpravu, které nás až na výjimky příjemně překvapilo. A v 17.30 jsme odjeli vlakem do Nedvědice. Z nádraží nás pak čekala cesta pěškobusem směr myslivecká chata na Sejřku.
Jeden z týmu vedoucích vyrazil autem na chatu, aby připravil zázemí pro unavená Vlčata a jejich vedoucí, kteří se dali dle slov Vlčat „do úporného pochodu od vlaku brutálním kopcem“ na místo určení. Nezranění a v pořádku dorazili všichni účastníci na chatu přibližně v 19.30 již za úplné tmy. Zde již následovalo zabydlení, rozvržení míst na spaní, spočítání puchýřů a pak zasednutí ke společné večeři (speciální mazané chleby, zelenina, mathé a i na buchtičku od maminek došlo). Po večeři jsme se seskupili kolem ohně venku a přečetli další příběh o Mauglím v džungli. Následovalo zazpívání při kytaře a probírání program následujícího dne. Pak už jen čištění zubů, rozehnání drobných splínů u některých Vlčátek. Tak hajdy na kutě a dobrou s Kobrou! Zítra nás čeká perný den! Znělo z úst Akély.
Ráno budíček v 7.00, důležitá ranní rozcvička, hygiena a čištění zubů. Poté velká snídaně v oblíbené kombinaci mysli, kuličky, cornflakes, mléko a zbytek buchtiček od maminek. Při nástup na balení věcí zavládl trochu chaos a zmatek. Nicméně za společného přispění všech jsme to zvládli a zhruba v 9.30 odcházíme ve čtyřech týmech po na mapě zakreslené trase s cílem na nádraží v Nedvědici. Cesta vedla zpočátku po turistické značce a pak po naučné stezce Pernštejn. Po cestě družiny soupeří v plnění různých úkolů od určování místa na slepé mapě, hledání nejvhodnější totemové hole, poznávání stromů až po orientaci v terénu. Největším tahákem pak byla hra Lovci orchidejí, tedy speciálních barevných papírků v lese. Obědová pauza byla u krytého mostu v obci Pernštejn. Tentokrát jsme zvolili famózní fazole s parasem a majdou ohřáté v kotlíku. Některá Vlčata protestovala, ale polní kuchyně není žádný grand hotel. Po nabití sil jsme vyrazili vzhůru kolem obnovujících se zahrad na nádvoří hradu Pernštejn. Zde proběhla prohlídka místního terénu, vyhodnocení dosavadního pochodu, vyhlášení nejschopnější družiny ve hře Lovci orchidejí a pak hajdy dál k tisu u hradu Pernštejn. Zde jsme se seznámili z pověstí o tisu a hradu. Pak už nás čekal jen směr přímý k nádraží v Nedválu. Zde jsme čekali delší dobu na vlak, neb jsme přišli o necelou hodinku dříve, zřejmě chyba v matrixu. Čas jsme si krátili zpěvem a hrou na kytaru. Plni dojmů Vlčata nastoupila do vlaku a s příjezdem do Bystřice utíkala za netrpělivými rodiči. Když jsme na nádraží my vedoucí osiřeli, zjistili jsme, že nám čtyři Vlčci zbyli. Nicméně i pro ně jsme nakonec sehnali jejich opatrovatele. Takže této akci zdar a zas příště.
Roman „Pastor“ Horák
