Čtrnáctidenní vrchol skautského roku je za námi! Jak jsme se letos měli? Protože jsme procestovali celý svět, zažili jsme opravdu spousty netradičních dobrodružství. Abychom se ale mezi cestovateli neztratili, bylo potřeba si obstarat to nejdůležitější vybavení – batoh a cestovní pas! Protože poznávat krásy světa sám je nuda, rozdělili jsme se do družin po šesti cestovatelích, které jsme pojmenovali podle známých českých světoběžníků
Zikmundové – Anna Bartošová, Michal Děda, Tereza Kuncová, Anna Chlumská, Michal Vrána, Filip Kasáček
Hanzelkové – Tom Hutař, Kateřina Žáková, Daniela Svobodová, Michal Blahák, Natálie Říkovská, Jiří Kasáček
Hofové – Simča Smolíková, Radek Kuda, Bára Ambrožová, Zdenek Dobeš, Jonáš Klukan, Vojtěch Zubalík
Welzlové – Ája Svobodová, Agáta Nykodýmová, Samuel Slaný, Anna Barteková, Tomáš Ambrož, Marek Růžička
Holubové – Jakub Šaur, Magdaléna Zichová, Kryštof Dvořák, Veronika Žáková, Kateřina Sobotková, Tomáš Janík
Eliášové – Bohdan Janda, Viktorie Slaná, Klára Ťupová, Jakub Janík, Marek Matonoha, Julie Slabá
Kovaříkové – Martin Žák, Barbora Jedličková, Josefína Samková, Tereza Smolíková, Dalibor Děda, Josef Ťupa
Jakmile jsme byli připraveni, posilněni tradičními pečenými buřty a naladěni na objevitelskou vlnu, vydali jsme se z rodné země na strastiplnou cestu! První zemí, do které jsme se za zvuku hymny – Marseillaisy – dostali, byla Francie. Ačkoliv byla první, připravila nám hned první nesnadný úkol, a to ubránit Eiffelovu věž před zákeřnými nájezdníky. Při tom jsme se ještě stihli naučit něco francouzsky, pár baletních kroků a další typické místní dovednosti. Po pasové kontrole jsme se mohli vydat do sousední Anglie. Tam už na nás čekala královna, tou dobou bohužel trošku znuděná, a tak jsme ji museli pobavit. Byla moc spokojená, dala nám na cestu spoustu liber a pozvala nás na čaj o páté. Protože nás provázelo opravdu horké počasí, dostali jsme chuť zchladit se v mořských vlnách. Naše další cesta tedy směřovala do temperamentního Španělska na koridu a do Řecka na olympiádu. Pořádně jsme si zazávodili nejen fyzicky, ale rovněž jsme se utkali ve vědomostním kvízu.
Abychom nezůstávali jen v Evropě, vypravili jsme se další den do Afriky, kde jsme navštívili dvě různorodé země – Egypt, kde jsme se potkali s mumiemi a naučili se luštit hieroglyfy, a Ugandu, v níž jsme narazili na místní jednoduchý a chudý život. Bylo tedy nutné postarat se o sebe sami – k večeři jsme připravili tzv. Setonův hrnec a na přespání jsme si postavili vlastní chýše v lese. Po noci pod širým nebem jsme se protáhli a pokračovali na exotický Madagaskar. Protože uchránit v noci sochy bůžků nebylo jen tak, chtěli jsme se trošku pobavit, a proto jsme celou návštěvu ostrova protrsali.
Po přesunu k protinožcům nás čekaly netradiční místní aktivity – pití hlavou dolů, klokaní závod, přenášení ptakopyskova vejce do hnízda, zahrát si na ježuru atd. A abychom zapadli, podnikli jsme všechny tyto aktivity v tradičním – aboridžinském – maskování. Horka už bylo dost, jedeme na Antarktidu! A co jiného v kraji sněhu a ledu než pořádnou koulovačku? To bylo něco! Přece jenom – kdo může říct, že se v červenci válel ve sněhu? Po zábavě je ale zase potřeba trošku pracovat, třeba pomoct místním polárníkům a nanosit jim zásoby životně důležitých surovin – potravin, léků, petroleje a oblečení. Není to ale jen tak. Na každý den potřebuje polárník určité množství surovin, musíme tedy zapojit rozumnou strategii.
Páteční večer se nám pak nese ve znamení prezentace kamarádů cestovatelů Kačky a Líby, kteří se ze své výpravy kolem světa vrátili teprve nedávno a rozhodli se nám předat něco ze svých zkušeností. Kromě toho nám taky přivezli ukázat fotky z cest, malé dárečky a spoustu veselých historek. Další ráno, posilněni vydatnou snídaní, jsme se vydali do autobusem do dalšího zajímavého kraje, a to do Izraele. Tím se pro nás stalo údolí říčky Doubravy. Svoji pouť jsme začali v Bílku u Chotěboře, odkud jsme se vydali okružní cestou přes skalnatý kaňon, Sokolohrady, Čertův stolek a další zajímavá místa, na nichž nás čekala spousta zábavných a zvídavých úkolů – od luštění hebrejštiny, přes lovení zprávy v řece, až po slanění strmé skály! Na zpáteční cestě si většina z nás zdřímla, abychom nabrali energii do dalšího programu.
Protože se nachýlila půlka tábora, přijeli za námi také naši nejmladší – Benjamínci, kteří hned hbitě nastoupili do rozjetého vlaku, který nás tentokrát dovezl do Asie. Jako první jsme navštívili pověstný obřad pohřbívání v Indii, dále jsme se naučili používat čínské hůlky a zasoutěžili si v tom, kdo toho jejich pomocí víc přenese. U některých jsme pojali podezření, že jsou rodilí Číňani. Nedělní večer již tradičně patří okamžiku nejslavnostnějšímu, a sice přijímání nových členů do skautských řad. Nové světlušky, nová vlčata a noví skauti a RS složili i letos své sliby. Navštívil nás náš nejstarší člen – Song – za jehož přítomnost jsme vždy vděční, protože je pro nás nejen obrovskou studnicí moudrosti a zkušeností, ale zejména přívětivosti a životní energie.
Po cestě do země vycházejícího slunce – Japonska – nás sice stihl krutý monzun, ale skaut je zaprvé nepromokavý a zadruhé nás, jakožto statečné a neohrožené cestovatele, nic od pokračování neodradí! Hurá tedy do SUDOKU závodu, v němž nejde jen o bystrou mysl, rovněž také o rychlé nohy. Na posilněnou si pak umotáme vlastní sushi – máme sice k dispozici kvalitní suroviny od rýže a mořských řas, přes rýžový ocet po křen wasabi – ale abychom si pochutnali, potřebujeme zejména šikovné ruce! Že jsme se dobře najedli, to se nám bude hodit v tajemném nočním přechodu řeky Kwai, který je velmi náročný a probíhá v suchu i ve vodě. A protože Thajsko je země, která svojí rozmanitostí dráždí všechny naše smysly, je třeba je zbystřit! Co jsme schopni poznat poslepu jen pomocí hmatu, sluchu, čichu či chuti? Protože rádi ochutnáváme, máme příležitost okusit další místní specialitu – smažené sladké i slané moučné červy a cvrčky. Protože jsme neohrožení cestovatelé a nedělá nám to žádný problém, někteří z nás ochutnávají dokonce červíky živé! Mňam!
Další zastávka po slunné Asii: chladná Kanada a turnaj v ledním hokeji. Naše dravost a soutěživost zde konečně dostává ten správný prostor a my se jako lvi dereme o titul mistra světa v hokeji. Ťukání hokejek a povzbuzování fanoušků se tedy Vojtěchovem line více než půl dne! Ještěže si po takovém vyčerpání a před cestou do USA můžeme pochutnat na lívancích s javorovým sirupem. A ve Spojených Státech na nás pak, kromě hamburgerů, čeká stavení železnice ze severu na jih, protože se potřebujeme dostat do Peru na tajemnou cestu Inků. Ta je postavená z nelehkých lanových překážek, je na ní tedy potřeba nejen rozvaha, ale také dobrá fyzička. S tím my naštěstí nemáme problém a vesele se přesouváme za další zábavou – na karneval do Rio de Janeira! Oblékáme pestré masky a tančíme a veselíme se až do noci. Bohužel, Brazílie je naší poslední letošní zastávkou, čeká nás návrat do ČR. Nemusíme být ale smutní, tam na nás totiž čeká zasloužený poklad. Protože už jsme zvyklí, že cestování není pro každého, ani hledání pokladu nepatří k nejjednodušším – pro indicie si musíme doplavat, jak ale záhy zjistíme, jsou zašifrované. Ani to pro nás však není překážkou a zaslouženou odměnu nacházíme.
Sice už tušíme, že zítra nás čeká návštěva rodičů, na niž se těšíme, ale ještě před tím se utkáme v klasickém trojboji o titul IRON SCOUT. Plavání, jízda na kole, běh. To jsou disciplíny jen pro skutečné železné skauty! Účastní se nás hodně, někteří hrdě stanou na na stupních vítězů, ostatní jsou právem pyšní na to, že se zúčastnili, protože všichni do jednoho závod dokončili, a to je samo o sobě úctyhodné! Odpoledne pak připravujeme program pro rodiče, chceme totiž, aby si taky vyzkoušeli něco z toho, co nás na táboře dva týdny tak bavilo!
Společně jsme procestovali na dvacet zemí, vyvěsili na dvě desítky vlajek a poslechli zrovna tolikrát státní hymny. Pasové kontroly jsme vždy zvládli na jedničku, utkání ve skautském borci jsme se rovněž zhostili výtečně. Letošní tábor byl zkrátka super! A kdo byli nejšikovnější cestovatelé?
MLADŠÍ
- Terka Smolíková
- Bára Ambrožová
- Marek Matonoha
STARŠÍ
- Andrea Svobodová
- Martin Žák
- Viktorka Slaná a Bára Jedličková
celé fotoalbum z tábora můžete shlédnout zde