Letošní první oddílová výprava Třítečáků začala 10.10. kdy jsme se sešli ve skautské klubovně. Cílem byly skalní rokle v Toulovcových Maštalích. Výprava byla spojená s roverskou Výročkou, takže se dal očekávat nabitý akční program.Z klubovny jsme vzali všechny potřebné věci jako lana,míče,buzoly a lékárničku,kterou ti méně šikovní z nás jak jsme později zjistili potřebovali.I přes počáteční potíže s odvozem nás a našich zavazadel jsme nakonec všechno zvládli a na místo dorazili bez ztrát.
Nejprve jsme si prohlédli náš domov na následující dva dny, pak jsme si pro zkrácení času se souhlasem většiny zahráli schovávanou,která byla díky tmě i neznámému terénu velice náročná. Na konec večera jsme si vyslechli spoustu užitečných rad ohledně správného balení batohu na vícedenní výpravu, jak vybrat ideální vybavení a čeho se naopak vyvarovat. Zjistili jsme i přibližnou náplň víkendového programu. Ta se měla skládat z programu a Výzev, které jsme mohli v průběhu akce plnit. Noc byla spíše v duchu povídání, čehož následující den spousta z nás litovala.To jak dlouhý bude program jsme totiž zjistili, až s přibývajícími hodinami.
Ráno jsme začali rozcvičkou, do které se myslím nikomu z nás kromě vedoucích nechtělo. Po vydatné snídani a vypsání jednotlivých Výzev jsme si vyslechli instrukce k přípravě na cestu, která nám měla zabrat celý denní program a jak jsme večer zjistili tak i noční. Prožili jsme spoustu zážitků jako například procházení pískovcového města nad nímž ti odvážnější z nás přelézali po lanovém traversu. To byla jedna z mnoha výzev,které jsme mohli splnit. Další byly třeba chůze naboso, sprcha pod studnou, výdrž v obejmutí stromu a další.
Bohužel jsme všechny z výzev nestihli díky pozdnímu obědu.Ten se možná i kvůli hladu, který jsme pociťovali při čekání na ostatní družiny, velice vydařil a všem chutnal. Opravdu výživný den zakončili roveři přípravou noční hry, ve které jsme si užili noční slaňování, trošku stísněné prolézání jeskyně či tajuplnou cestu vedenou svíčkami plápolajícími do půlnoční tmy.Všechny nás sobotní den vyčerpal takže nebylo divu, že jsme se zachumlali do spacáků a ve zlomku pár vteřin usnuli.
Ráno už nás čekala jen snídaně a uklízení, než si skauti přijeli prohlédnout chatu a převzít klíče. Cesta domů byla tichá,nejspíše kvůli únavě, kterou na sobě všichni pociťovali.Všechen čas jsme měli plně nabitý a naplánovaný do posledních detailů. Bohužel ne vždy se vše vydaří podle našich představ, ale i tak bylo všechno úžasné a určitě na to budeme ještě dlouho vzpomínat.Tuto výpravu bych ohodnotila jako velice úspěšnou.
